Den osmdesátý druhý aneb dej si pozor co si přeješ, mohlo by se to splnit
Ráno se vzbudím v pět, abych zjistila, že leje jako z konve. Než si stihnu odskočit jsem úplně mokrá, a tak jdu raději ještě spát. V sedm na chvíli přestane pršet, než však začneme balit, rozprší se znova. Do White passu, kde máme další balík s jídlem je to necelých dvacet šest mil, což bychom …
Den osmdesátý druhý aneb dej si pozor co si přeješ, mohlo by se to splnit Pokračovat ve čtení »