Dnešní dopoledne je jedním z těch, které bych raději nepopisovala. Jirka využil svého Jokera, který dnešní půlden ponechá pouze v naší paměti. Začnu tím, že ačkoliv jsme původně plánovali v Kennedy Meadows ještě zůstat, po čtvrté odpolední vyrážíme směrem trail. Po necelých dvou mílích jsme narazili na moc milý manželský pár a jejich trail magic. Dost jsme se nasmáli nad historkami z minulého večera z návštěvy našich krajanů. Je vidět, že ani v lese, kde není signál se nic neutají.
Pinnacle, jak zní trail jméno pána mi vymyslel novou přezdívku. Zatím jsem používala vlastní jméno nebo Seafox. Po vyslechnutých historkách o medvědech Pinnacle oznámil, že jsem “Bear babe”, takže ode dneška jsem Medvědí holka a zapisuji do registrů jako B.B. Jirka je již nějakou dobu Sox, což je přesmyčka socks, protože není ráno, kdy bychom nehledali jeho ponožky. Ještěže má jen troje.
Za další dvě míle stavíme stan na překrásném místě u řeky. Přímo zbožňuji zvuk vody a tady je tak hlasitý, že se skoro neslyšíme, což někdy nemusí být vůbec na škodu. Žertuji. Neodoláme ani jeden a při západu slunce se koupeme v řece. Po šesti týdnech v poušti je to neuvěřitelná změna, kterou si neskutečně užíváme. Zacvičím si na rovném místě a když večer usínám se čtečkou před očima, říkám si, že by život nemohl být krasnější. Zítra nás čeká převýšení přes tři kilometry, ale to mě momentálně vůbec netrápí.
Fotky nejen k dnešnímu dni na