Ráno si přispíme do šesti a před osmou po snídani už šlapeme. Naivně jsem si myslela, že zbývajících šest mil do Dunsmuir budou po rovině. Svou naivní domněnku pochopím po třetím kopci. Síťka přes hlavu je opět mým nejlepším přítelem proti všudy přítomným minikomárům. Už nenadávám ani v duchu. Člověk si postupem času zvykne skoro na cokoliv.
V deset dopoledne stojíme u sjezdu z dálnice a je nám jasné, že stopování bude trochu oříšek. Před jedenáctou to vzdáváme. Společně s Kangou voláme na jeden kontakt a milá paní nás za chvíli vyzvedne. Kellyfish je majitelka místního Crossroads, což je něco jako Hikers heaven v Aqua Dulce v poušti. Nechceme tu spát, ale domlouváme se s ní, že se u ní můžeme zastavit a osprchovat se. Rádi tuto nabídku za finanční příspěvek přijímáme a jsme za ní víc než vděční. Další čtyři dni bez umytých vlasů bych sice přežila, ale když je ta možnost, ráda zůstanu #hikernotrash.
První zastávkou je Dollar general, kde nakupujeme pár základních věcí, což jsou rýže, sušené brambory a sušenky pro Jirku. Ve druhém doplňujeme chleba, avokádo a já nesu tři jablka, za což si v podvečerním kopci dost nadávám. Dunsmuir je oproti Etně trochu kulturní šok. Klasické kalifornské městečko duchů a tak nás ani moc nemrzí, že tu nezůstáváme. Po poledni už sedíme ve Wheelhouse, místní hispterské kavárně. Dělíme se o vege sendvič a velký salát, vše završené kávou bez příchutě jehličí.
Kellyfish je tu shodou okolností také a po obědě jedeme k ní domů, již zmíněného Crossroads. Místo má příjemnou atmosféru a zrovna tu není moc lidí. Na chvíli si představíme, jak by bylo příjemné zůstat, ale po sprše a vyřízení objednávek jídla na další dni se vydáváme vstříc dalšímu kopci. Za čtyři dni a necelých sto mil budeme v Burney, kde máme zamluvený motel a já se zcela nehikersky těším na jednu noc strávenou uvvnitř budovy.
Stan stavíme v půl osmé večer s přáním si trochu zacvičit. Než však stihnu dopsat první dva odstavce dnešního blogu, jsem úplně pokousaná a notně otrávená. Očividně jsou ty stvůry i v Kalifornii a pokorně se schováváme do stanu.
Zdar a preji hodne sil do dalsich kilometru. Kellyfish je moje svagrova a poslala me odkaz na vas blog. Tak to czechuju. Opravdu drzim palce at vam to vyjde.
Jirka, Riverside CA
Ahoj jirko dekujeme moc svet je tak maly:) ona je skvela a rikala ze ma pribuzne z cech:) budeme se snazit! D.